Do roka a do dne

"Lomikare, Lomikare! Do roka a do dne, vyzvu ťa na boží sůd." Známá to věta české literatury. A tak i já se vracím na místo činu. Bude tomu přesně rok, co se uskutečnilo první kolo meho boje za titulem. Nejde o titul posledního trosečník nebo titul tanečníka roku, ale titul Bc. A jako ostatní doufám, že v úterý tuto cestu ukončím. Vrátím se na místo činu a předvedu jim to, na co jsem se tak pečlivě chystal.


A jelikož jsem se v minulém postu zmínil o básni z loňského roku, rozhodl jsem se s Vámi o ni podělit.

Lásku potkati

Chtěl bych potkat lásku bez starosti

Chtěl bych potkat lásku bez bolesti.

Chtěl bych potkat lásku na první pohled,

Abych už nepotřeboval cizí dohled.

Chtěl bych potkat ženu co má hnědé oči,

Co je krásna jak Indiánka „Nšoči“.

Chtěl bych ženu co je hodná, milá,

A aby si mě taky oblíbila.

Chtěl bych potka ženu, co má modré očka,

Vždyť přeci i ta muže byt super kočka.

Krásný úsměv, pěkný vzhled,

Zaujme mě na pohled.

Chtěl bych jednou takovou

Co by byla jenom mou.

Chtěl bych, aby měla pod čepicí,

A byla krásná bdící, spící.

Vždyť zas tolik nežádám,

Vždyť chci jenom trošku.

Zatím tajně uctívám,

Jen jí podobnou sošku.

Snad jednou přijde správný den,

Kdy splní se mi tenhle sen.

Snad se Amor umoudří,

A trápení mě ušetří.

Vím, že tady někde chodí,

Vím, že taky tohle hledá.

Samota nám sice škodí,

Ale láska ta se nedá.