čtvrtek 13. prosince 2007

Chleba, CPS a Erasmus - parada

Včerejší večer se jako klasicky ve středu vydařil. S předsevzetím, že nebudu pít jsem ráno vyrazil do Brna. Dařilo se mi to někdy do čtvrté hodidny kdy mě Květa výtahla na první hnusné pivo. S výmluvou vyučovycí hodiny jsem se dostal ze spárů a odešel do školy. Jenže co čert nechtěl. Kolega Dufek to asi zazdil a hodina se nekonala. Po společné poradě s ostatními spolužáky jsme došli k závěru, že musíme jít pracovat zase do hospody. :-( Tak jsme šli. Na mou střízlivou středu to zařínalo být moc a všem dnům neměl být pořád konec.
Práce na projektu trvala cca do osmi hodin, když jsme jako skupina vyrazili směr Erasmus party na FSS. Ano, zase Erasmus. A kdo nás do toho navezl? Ani mi nemluvte. Každopádně tohle byla první Erasmus sešlost, která by mi nebyla proti srsti. Promítání dokumentu o chlastání zahraničních studentů bylo zábavné a následné posezení v Hobbitu se taky dalo zvladnout. Následný přechod do Charlies uz byl horsí. Po příchodu na místo bylo všude plno lidí. Zněla všude nějaká řeč a co více, pořád se někdo po někom plazil. Jen na naší skupince bylo vidět, že by taky chtěla ale nikdo se plazit nechtěl. S postupnými dávkami alkholu docházelo na nejhorší. Květa začala shazovat oblečení. V ten moment se všechny naděje na jakýkoliv cokoliv rozplynuly jako dým. A já vyhlížel brzký konec.
Od podvečera jsem byl domluveny s Chlebem, že u něj opět přespím. Neviděl jsem v tom sebemenší problém. Když došla Květa, říkala, že Chleba dojde. Což jsem bral jako pozitivní prvek pač ho nebudu muset nikde nahánět. Když se ovčem neukázal do pul jedenácté znejistěl jsem. Poslal jsem mu utdíž sms. Samozřejmě bez odpovědi. Když jsem zkusil hovor tak to pečivo ani nezaregovalo. Pořád jsem viděl jiskřičku naděje, že dojdu a nějak ho probudím. A ono ejhle. Po mém příchodu k Chlebovi byly všechny zámky pečlivě uzamčeny a okna byly více než na povedeně a důmyslně řešeny. Ani klepání mi tentokráte nepomohlo. Chleba nebyl. Nu což, otočil jsem se a plouživým krokem kráčel smer město.
Po příchodu do centra jsem si to namíril do CPS. Kde jinde je taky free teplo :)) Sednul jsem za kompl a postu jsem mel prekontrolovanou behem chvilky. Taky zprávy na idnes se nedokázaly vysplhat na dobu delsí nez 10 minut. To byl problém. Co ted? Sebral jsem svá zvazadla a sel k nejblizsi lavicce s topením. Dobre jsem udelal...oprel jsem se a usnul. Jenze soudružka uklízečka má asi nasmlouváno hodně kšeftů a CPS ji vyšlo zrovna na noc...rámus vysavače me probouzí kolem páté ráno. Upadám do bezmoci. Když tu mě ozářila spásná myšlenka. Došel jsem za typkama z IT, alias i ostrahy, jestli jim nebude vadit kdyz se tam (s)proste natáhnu nekde na lavku. Dostalo se mi jasné odpovědi. "Když se nebudeš svlékat do pyžama tak klidně" To byl povel, který započal můj spánek. Zadní lavice na chodbě, u topení a nápojového automatu nesla moje jmémo.
Musím uznat, že spaní je to poněkud slabší. Ale děkuji za něho....